Když se vyhrabu z postele, je 7.30. Esej není hotová. Vylezu na zahrádku a užívám si nádherného dne. Pak se rozhodnu si zajít pro bagetu k obědu a k tomu ještě skočím do Billy. Zkrátka, když člověk vaří, ušetří, ale já jaksi nestíhám ani existovat, takže kdy asi tak bych ještě vařila? Navíc vždycky přijdu a mám takový hlad, že bych kousala i hřebíky, takže natož si ještě něco připravovat. Myslím na Neda. Pěkně mě v pátek vytočil a od té doby jsme na sebe nějak divní. Když zrovna přemýšlím, jak se asi má, tak mi přijde zpráva.Prý jak se mám. Neodpovím. Seberu si věci a jdu za ním. Stejně se na sebe nedokážeme zlobit dlouho. Dělám jakoby se nic nestalo a zeptám se ho, jak se má. Když mě bez řečí sevře v náručí, už se neptám na nic. Jen vnímám. Tak moc mě zaujal jeho život, tak moc mě zaujal celý on, že se to těžko popisuje. Jsem šíleně unavená. On taky. Venku je asi milion stupňů. Když uprostřed věty usne, ani mě to moc nepřekvapí. Drží mě za ruku a já za chvíli usnu taky. Když se proberu, je 13.30. Děs.Políbím ho na čelo a sleduju ho. Miluju jeho vlasy. Pořád ho musím hladit po hlavě. Nemůžu s tím nic moc dělat. Je to silnější než já. Vypadám šíleně, usnula jsem na zmačkaném polštáři, který se mi vryl do tváře. Když za sebou zavřu, slyším kroky. Už jsem si několikrát říkala, jaké by asi bylo někoho potkat a najednou nevím jak to strávit. Chris se usměje a vidím, že není překvapený ani trochu. To zase překvapí mě. Pak jdu do studijní místnosti, kde sedí Cally a ta vlastně taky nevypadá překvapeně. Chris se mě zeptá, jestli může mluvit s Nedem. To mě pobaví. Odvětím, že spí. Úsměv na tváři všech přítomných. Jojo, takže všichni víme svoje. Chris s Cally spolu nocovali v pátek a tak se za to styděli, že se s námi ani nešli koupat. Od té doby jsou ale pořád spolu. Což není můj a Neda případ. Ned je případ sám o sobě. Má pěkně tvrdou palici a co si budeme povídat, snažit se předělat někoho jeho věku je nemožné. Je samozřejmě nemožné předělat kohokoliv, ale tohle by bylo obzvlášť složité:) Zbytek odpoledne strávíme ve čtyřech, pak dokonce si objednáme 4 pizzy, my si s Nedem vyměníme porce a považuju se za jednoho z nejšťastnějších lidí na světě. Pak přijde María, a Jordon a už se toho moc neudělá. Já každopádně zvítězím nad všemi svou pomalostí, a tak mezi tím co takový Ned stahuje filmy, na které se v noci chce dívat, já pořád píšu a vím, že pokud půjdu spát alespoň ve tři, budu fakt hvězda.
Žádné komentáře:
Okomentovat