neděle 22. září 2013

Jedna madridská sobota (Sobota 22.9.2013)

Nařídila jsem si budík na 10.30. Několikrát za noc se probudím a naposledy v 7.30. Bože!Musím stihnout udělat dětem snídaně!!Aha, klid, je sobota. Zvládnu spát do 10.30. Pak vylezu, namažu si svoje slavné suchary, udělám si kávičku a jsem v klidu. Eva s Pedrem odchází někam něco zařídit a já zůstávám s kluky. Přichází za mnou Javier a ukazuje mi nějaké hry. A já poprvé ve svých letech vidím a držím v ruce playstation. Jsem docela u vytržení. Strašně mě potěší, že přijde sám..sám od sebe. To se snad ještě nestalo. Diego schválně zlobí. Pak lepíme do alba nějaké kartičky fotbalistů. Zrovna tohle je jedna z chvil, kdy si říkám, že bych se tu zdržela klidně i další rok. Protože začínám mít ty děti moc ráda. Pak přijde Eva s Pedrem. Jsem už v pokoji a nevím přesně co se děje, ale Javier brečí. Řve, že má nejhorší rodiče na světě. Je mi ho líto, často je obviněn neprávem a jako nejstarší to má dost těžké.Kolem druhé odpolední konečně jedou pryč. Směr Segovia.Docela se raduju. Jdu si udělat vepřové plátky, kterých se asi nikdy nepřejím, a salát. Jen tak mrknu, kolik stojí kapsle Nespresso.Tak za balíček to není špatné..ahh??!!Ta cena je za jednu kapsli!!!Tedy za jednu kávu!!Mazec. No, po výborném obědě uklidím a přemýšlím, co dělat. Je toho hodně, co bych měla udělat, ale vlastně se mi nic nechce. Vytáhnu žehlící prkno a donesu si oblečení, protože by už tak nějak bylo načase, abych se tady zabydlela. Pořád si připadám jako turista. Jenže ani žehlit se mi nechce. Plácnu sebou do toho nejpohodlnějšího křesla na světě a smskujem s Danim. Žádná sláva to není, ale nestěžuju si. Kolem páté na mě padá děsivá únava a do šesti natahuji budík. Pak se tedy rozhoduji žehlit. Teda..jediný klidný den a já ho takhle promrhám. Nebo promrhám..spíš hodně odpočívám. Zakoukám se jednoho filmu, telky dnes využívám hojně..a pak se pokouším něco vyžehlit. Kolem 20.45 na mě padne hlad, tak si jdu ohřát večeři, co mi tu nechali...pak si film zpříjemním vodní lázní na nohy a rozplývám se blahem. Smskujeme s Danim až do půl druhé do rána. Jsem příjemně unavená, a díky celému prospanému dnu se necítím až tak vyčerpaná.

Žádné komentáře:

Okomentovat