Poslední klidný den (Pondělí 30.9.2013)

S klidem v duši jde všechno lépe. Co lépe, nejlépe!! Dala jsem si budík na 7.20 a předsevzala si, že si v klidu udělám snídani a vyčistím si zuby, protože to je v době, kdy jsou vzhůru děti, absolutně nemožné. Slyším jak vylézají Eva i Pedro. Nechce se mi s nimi strkat v kuchyni, sakra!!Tady není nikdy klid. Budíka vzteky prodlužuji na 8.05. A najednou už slyším děti!!Proč??Vždyť běžně vstávají v 8.30!!Jsem vzteklá. Ani to nemůžu vzít přes koupelnu a rovnou jdu dělat snídaně. Eva odchází brzy. Nakonec usoudím, že takhle brzo to není špatné, protože když si jdou kluci stlát a čistit zuby, mám  čas se v klidu nasnídat. Venku dost prší a já nemám deštník. Normálně by mě to vztekalo, ale už když jsem byla ve Francii jsem si všimla, že prostě když jsem někde mimo domov, možná proto, že nikoho neznám, déšť si vysloveně užívám a to, že mám na hlavě tragedii, je mi jedno. Naštěstí se počasí umoudřuje a jen tak kape. Spěšně kluky poklusem doprovodím do školy, zpět se zastavuji v Mercadoně pro nějaké dobroty, vybírám Nestea a ovocný džus a valím domů. Je přesně 9.40. Paráda!Dnes opravdu mám tři hodiny, které nehodlám zahodit nicneděláním. Jen co přijdu, pokouší se o mě šílená únava, asi ta úleva, jak budu doma sama,ale nalévám plnou skleničku Nestea a jdu si skládat knihy. V jedenáct je únava zažehnána. Mám novou energii, uklízím do 12, kdy si pro Španěly ve značně netypickou hodinu jdu přichystat oběd a dokonce zvládnu i kraťoučkého šlofíka, přesně 15 minut. Pak vyrážím opět bez deštníku pro kluky, cestou popadneme bagety a hurá domů. Dnes poslední den klidu. Zítra asi vypukne peklo. Budu je muset hodně popohánět s jídlem, protože se v tom běžně nípou, já pak uklízím celou kuchyni a to už zítra nepůjde!Nebo půjde, ale v mém volném čase. Fuj. To ani náhodou. Zítra v 14.40 musím odejít z bytu a doprovodit je na odpolední vyučování. Tenhle harmonogram je vážně na zabití.Bff. Přichystám jim jídlo, sláva, že já už jsem jedla a snažím se je popohánět už dnes, aby to zítra nebyla taková katastrofa. Uklidím celou kuchyni, vezmu to i vysavačem a 14.30 končím. No vida, to by šlo.