sobota 14. září 2013

Sakra, pátek 13! A nic se přesto nestalo...(Pátek 13.9.2013)

Dnes si trochu dopřávám. Budík zvoní v 8.10. Už jsem se rozhodla rezignovat a nesnažit se připravit se před tím, než děti vstanou. Proč vlastně? Ani nevycházím z domu. Udělám si děsivou směs 2 v 1 ( v porovnání s kávou Nespresso je ale všechno naprosto děsivé)a kousnu do sušenky. Jdu uklízet nádobí a plus navrch ještě je plná myčka. Přichází Eva a dohromady to všechno uklidíme. Už mě to trochu štve. Nadělám dětem snídaně. Naštěstí je dnes veze Eva. Uf. Vlastně by mi dost bodlo, pokud by je vozili každý den. Aspoň bych získala trochu času pro sebe. Nevím, ale tohle se asi spíš nepovede. Zatím jsem nesnídala a Eva mě poprosí, jestli bych nepovlékla postele. Super. Už dost šílené je stlát je, ale kompletně převléknout?? I když děti do školy nedoprovázím, když skončím, je přesně 10. Super. Mezitím odešel Pedro s Pablem k lékaři. Mám chuť jít ven, nadýchnout se..ještě že to neudělám. Když si mažu toast, vchází do dveří. Je 10.30. Volám Hance, nejlepší kamarádce, známe se už od školky!!Když skončíme, je těsně před dvanáctou, a přemýšlím, že bych měla něco sníst. Jenže mezitím jsem si pustila pračku, tak je potřeba pustit sušičku a za chvíli to zase vyndat. A něco rozvěsit. No,za chvíli tu mám děti!Sotva se otočím a je 13 hodin. Vycházím před dům a čekám. Asi 15 minut. Jestli se to dítě, které jsem musela nechat nahoře zblázní a začne vyvádět nějaké kraviny, tak mě asi klepne. Za chvíli přibíhá prcek a za ním jde Javier. Čekáme, než koupí bagety a já dětem připravuju jídlo. Pak se najím já. Nesnáším to!!!Mezitím smskuju s Danim. Než uklidím komplet celou kuchyň, je přesně 15.00. Mám dost. Jdu si na chvíli lehnout, ale moc to nejde.Vedle se perou.  Prcka zpacifikuju dost jednoduše, prostě ho odnesu. A za chvíli zas. Jeden druhého mlátí autíčkama do hlavy. Príma. Odnesu skřítka. Za chvíli se vrátí v dece, že prý je to jeho plášť. Jak málo stačí dětem k hraní a ke štěstí!!Skřítek pláče, Javier ho kopnul do zad. Pfff. Odnáším ho v dece pryč. Už se uklidnil. Zachumlám ho do deky a dávám mu knížku o dinosaurech. Chudák, je trošku šikanovanej mi tak přijde.... V 15.20 přichází Eva. Tak brzy!Mám radost. Trochu se namaluji a chci jít ven, ale ještě voláme s Danim. Bezva, je 18.00 když odcházím. Nejdřív mířím do Orange, kde se dožaduju velikosti SIMkarty, která se hodí do mého telefonu. Jsem vzteky bez sebe, musím zaplatit 5 euro!!Pak vcházím do supermarketu Al Campo. Zdržím se pěkně dlouho, musím okouknout všechny knihy…pak veškerou kosmetiku…potřebuji bačkory a to okamžitě. 12 euro. To se mi moc nelíbí, ale to je tak všechno co s tím můžu dělat. Prolezla jsem komplet oddělení s knihami..a jednu jsem vybrala. Můj nákup je velice prostý-kniha, bačkory, bavlněné ponožky, dva jogurty, které vypadají pěkně a chci je ochutnat, dva maličké džusy a neodolám-úžasná vlasová maska. 36 euro. Platím kartou, nemám sílu na to, abych platila hotově!!:-)))Pak se loudám domů…a v duchu srovnávám Francii a Španělsko. Ve Francii jsem se měla výborně..ale tady tomu nahrávají ještě ty teplé večery a vůbec všeobecně přístup lidí. Přicházím domů, prohlížím si svoje nákupy, očišťuji knihu od nechutné nálepky a jsem v klidu. Být blondýnka ve Španělsku není vůbec na škodu. Když jsem odcházela ze supermarketu, nějaký pán mě vzal přednostně na kasu a když mi pípala knížka, kterou jsem samozřejmě v pořádku zaplatila, tvářil se značně lítostivě a ptal se mě, jestli i přes to ještě někdy přijdu:- Doma jsem v klídku, rodinka se akorát vrací z procházky a já se snažím něco uklidit, když mě zrovna volají k večeři. Párek v rohlíku. Je to dobré, ale něco lehčího by mi nevadilo. Pomůžu potom Evě dát dohromady kuchyni a kolem 23 je klid. Asi si půjdu lehnout. Voláme s Danim. Z původně plánovaného krátkého rozhovoru se vyklube detektivní výslech do půl druhé do rána. Stydím se, jestli je přes zeď něco slyšet. Když už jsem tady, ve Španělsku, už se jen tak odbýt teda nenechám. Sama se divím jak rychle ze mě ta slova létají, a jak rychle zjednávám pořádek . Loučíme se v slzách, jak se po nám po sobě stýská. Svoje komunikační dovednosti hodnotím za jedna. 

Žádné komentáře:

Okomentovat