čtvrtek 24. října 2013

Klídeček (Čtvrtek 24.10.2013)

Tak trochu už nemůžu. Hrabu se z postele až v 8.15. Venku je příšerně. Fouká vítr, prší. Hnus. Pravý podzim. Tak už i sem dorazil. Doslova utíkám připravit snídaně. Pedro je už pryč, a naštěstí vidím Evu, jak se připravuje, a oznamuje mi, že má čas hodit kluky do školy. Super. Aspoň se nemusím rozčilovat v tomhle počasí. Jsem dost zničená, ale překvapivě asi ne unavená. Nebo nevím. Využiji nepřítomnosti všech a vesele si vyperu jenom tři ručníky. Dá rozum, že je nebudu prát s něčím jiným,ale v téhle velké pračce tři ručníky vypadají dost směšně. Takže jsem ráda že mě nikdo nevidí. Konečně sesbírám suché boty, které schly celý týden, a tak nějak dám do pořádku celý pokoj. Vytáhnu žehličku a vyžehlím, co je třeba, pěkně si to složím...a užívám si toho, že dnes nemusím nikomu na nic odpovídat a nemusím nic řešit. Pak si zalezu do postele. Natahuji budík na 11,ale překvapivě už v 10.40 vylézám. Ustelu si a koukám z okna. Hnus. Den je doslova černý.Ale to nevadí. Právě takovéhle hnusné dny, kdy se nedá jít na procházku a navíc se člověku z domu ani vylézt nechce, je potřeba využít k učení nebo k úklidu. Dneska není hotové jídlo, když jsou kluci pryč, takže jdu vařit. Udělám si salát jako obvykle, a ještě do něj přidám uvařené těstoviny a majonézu. Zbytek těstovin plánuji přidat k masu. Maso je ovšem nechutné. Dojím v 12.15 a mám co dělat, abych v sobě oběd udržela. Hmmm..tak dneska opravdu nebyl oběd tím nejlepším, co jsem kdy jedla. Sklidím, a využiji odpoledne k vyřízení starých e-mailů, a hlavně k učení. Motivaci mám jako nikdy. Mezitím si užiji kávy, naklidím precizně pokoj, a kolem čtvrté přichází Juana. Popovídáme a já doufám, že dnes bude klidný den. Pak mi volá Eva, jestli bych mohla kluky doprovodit domů a zdržet se s nimi až do 21. No jo, ono to volno je zase draze vykoupeno.Ale budiž. Věnuji se učení a v 16.45 odcházím směr škola. Nakonec, i když jsem dnes skoro nespala,mi tenhle den pomohl nabrat síly, uklidit, vyžehlit, a hlavně už si dát dohromady učení a něco udělat.Mám radost, tenhle oddychový den už jsem potřebovala. Vyzvednu kluky, a doprovodím je na plavání. Dneska už vím dopředu, že se s  nimi musím zdržet až do příjezdu Evy, což může být kolem 20.15 a dokonce pak ještě až do půlnoci.S Pablem úkoly, malého pohlídat, asi mě klepne. Kolem půl sedmé jdu skřítkovi pomoct s převlékáním, a pak přichází  Eva. Jen na skok. Zase mizí. Skvělý. Než se všichni vyhrabou a umyju Diega, je přesně 20, Eva přijíždí ve 20.10. Šíleně prší. Doma je naštěstí připravená večeře,ale jako..pak to všechno uklidit a ještě musím udělat úkoly, které Pablo nestihl ve škole. Končíme v 22.40!A pak ještě povídají. Pak volám s Danim, ale kluci naštěstí už spí. Uléhám hned, co dovoláme, poměrně značně unavená.

Žádné komentáře:

Okomentovat