Budík jsem si nařídila na 11.Čekala bych, že budu vyspaná dorůžova,ale zdálo se mi několik nočních můr, a ráno se vzbudím, jak kdybych nespala vůbec. Asi do 11.40 ležím v posteli, mám zavřené oči,ale spát se mi už nedaří. Vstanu a uklidím celou kuchyni. Všude je umyté nádobí,myčka je plná..dám to dohromady, poklidím obývám a snídám ve 13.15. Na to, v kolik jsem vstala, je to hřích. Minulý týden jsem alespoň slušně poobědvala,ale copak můžu obědvat hned teď?Jdu pustit pračku, pak hned druhou, uklízím pokoj,utírám prach,stelu přepychově postel a kolem 15.15 zalézám do sprchy. Užívám si klidu, v bytě nikdo není, netuším kam kdo jel a zrovna, když na to pomyslím, píše mi Pedro, že jeli pryč z Madridu. Takže paráda!Užívám si sprchy, pak si rovnám vlasy a jsme tedy s Danim domluvení na nějaké večeři. Mezitím si udělám rajčatovou polévku z pytlíku, zaslanou z ČR a jsem ráda, že ji tu mám! Trochu se nalíčím, uklidím byt a odcházím směr metro.V 19.30 vyzvedávám Daniho a zacházíme do Mercadony, kde je asi milion lidí. Nakupujeme vánoční cukroví. Není to jako naše české cukroví,je to balené po jednom a je to jako velké bonbony,ale pravda je, že už jsou z toho cítit Vánoce. S těmi mám trochu problém. Když jsem žila ve Francii, byla už v září pořádná zima a a tím pádem v listopadu byla už vážně kosa, všude byl rozsvícené výlohy, prostě zimní čas..ale tady není poznat nic. Skoro mě to teplo až obtěžuje.Nějak mi kazí dojmy. Večer jsem si představovala jinak, že si dáme večeři, pak se třeba mrkneme na nějaký film, pak si dáme něco sladkého...bohužel jsem si už zvykla,že tady nechodí nic, jak si člověk představuje. Večer dopadne úplně,ale úplně jinak.Neříkám, že špatně,ale jinak. Ale jsem ráda za vše,co se v mém životě děje. Usínám polomrtvá kolem třetí hodiny ranní.
Žádné komentáře:
Okomentovat