Tak jsem se dneska vydala udělat si krásný den do Budějovic.
Mám tam svoji kadeřnici, u které jsem nebyla asi tak rok. Barvila jsem se ten poslední rok sama a
teď mám chuť si vlasy nechat nějak sjednotit. Včera mi volala, že je nemocná, a
tak mě svěří do péče nějakému svému kolegovi. Je nádherný den. Do odletu zbývá
pár dní a já začínám být nějak nervózní. Možná, že jsem si tu už natolik
zvykla, že zpátky nechci? Nevím, už jsem z toho celá nějak zmatená.
V Budějovicích je nádherně a já po třech hodinách péče a jedné vynikající
kávě odcházím s opravdu perfektními vlasy pryč. Jsem naprosto nadšená,
zářím štěstím. Otočí se za mnou pár mužů. Což mě přivede k odvěké
myšlence, jak moc je důležité o sebe pečovat. Ne snad proto, že by někdo
obdivoval moje vlasy, ale proto, že mi to dodalo tolik štěstí a pohody, že ji
vyzařuju kolem. Pak si dojdu na vynikající zdravý oběd do restaurace Spirála,
pokračuju do knihovny a před cestou domů se rozhoduji, že si koupím kabelku.
Chodím ji tam okoukávat asi tak měsíc a ještě jedno triko, ale nějak to bylo nad
moje finanční možnosti. Dneska mě však slečna upozorní, že pokud nakoupím nad
tisíc, dostanu 300 Kč slevu, takže si koupím triko i kabelku a jedu po úžasném
dni domů. Odpoledne jsem stihla kávu s jednou mojí kamarádkou, kterou jsem
naposledy viděla v květnu minulého roku a jedu strašně šťastná domů. Ale
opravdu zářící štěstím. Za poslední půlrok jsem si pro sebe nic nekoupila a
dneska si jen tak udělám krásný den. Myslím, že si ho zasloužím.Už večer na mě
ale padne nějak teskno, ani tomu nerozumím. Nakonec poměrně nečekaně,ale se
slzami v očích jdu spát.Nechápu vlastně, co se mi poslední dobou děje. Je však potřeba si přiznat, že kdybych nepoznala Daniela, asi bych byla spokojenější. Jako celkově. Když ho nemůžu mít, na co jsem musela prožít tak velkou lásku? Na co se mám trápit celý život? Nějak to nedávám už. Sakra.
Žádné komentáře:
Okomentovat